1798- Malta
V červnu roku 1798 kapituloval řád Johanitů před vojskem Napoleona Bonaparte, který Maltu při tažení do Egypta obsadil; jím vypuzený Maltézský řád se pak usadil v Římě.
Ostrov Malta měl pro Napoleona strategický význam. Představoval pro něj především bod, který nemohl přenechat nepřátelům, aby později neohrožovali jeho zájmy vEgyptě. Vroce 1798 se na ostrově Malta nacházelo přibližně 100000 obyvatel.Tento ostrov byl přibližně na půli cesty kegyptským břehům.Území vlastnil Řád svatého Jana Jeruzalémského, který se zde usadil již vroce 1530, kdy mu byl ostrov darován. Od tohoto roku se také začal nazývat Řádem maltézských rytířů.Francouzská eskadra připlula kostrovu 9. června 1798 a začala se rozmisťovat při pobřeží, přestože se vládci ostrova politicky nijak nevměšovali do britsko-francouzského válečného konfliktu.39Napoleon přikázal zastavit vmaltském přístavu Marsaxlokk a poslal za správcem ostrova, tedy velmistrem řádu, delegaci, která mu přednesla ústní žádost, aby francouzské lodě směly vplout i do ostatních přístavů.40Vprohlášení bylo ujištění o mírové zastávce, především zdůvodu doplnění pitné vody. Velmistr řádu Ferdinand von Hompesch se odvolal na řádové regule a neutralitu, ve kterých stálo, že vmaltských přístavech mohou být přijaty najednou dohromady maximálně čtyři lodě. Napoleon na to odpověděl otevřeným nepřátelstvím a již na druhý den zorganizoval vylodění na ostrově. Možnosti obránců Malty byly značně limitované, protože byli schopni postavit proti Francouzům přibližně 7000 mužů, kteří neměli ani čas přes noc ostrov dostatečně opevnit. Ráno začal být ostrov ostřelován a na jeho pobřeží se začali vyloďovat francouzští vojáci.Obsazování ostrova probíhalo podle očekávání, slabý odpor obránců byl zlomen během několika hodin. Civilní obyvatelstvo se dokonce vzbouřilo proti svým vládcům, maltézským rytířům, a otevíralo Francouzům brány svých městeček. Obranyschopnost ostrova také snižoval fakt, že dvě třetiny maltézských rytířů, kteří zde působili, byli Francouzi. Velmistr řádu požádal po dvou dnech obléhání hlavního města Napoleona o příměří. Malta se stala 12. června 1798 součástí Francouzské republiky. Místní obyvatelé vítali Napoleona s nadšením jako osvoboditele. Napoleon začal okamžitě měnit správu ostrova a zavedl zde zvyky zFrancouzské republiky. Většina maltézských rytířů byla donucena ostrov do tří dnů opustit, včetně velmistra řádu. Na ostrově byla zavedena francouzská správa a bylo zde zrušeno otroctví.Obyvatelé Malty ovšem rychle pochopili, že Bonaparte nepřišel jako osvoboditel. Francouzští vojáci drancovali paláce i kostely a přinášeli svému veliteli jednotlivé poklady. Zchrámu Svatého Jana na Maltě byly například odvezeny stříbrné sochy dvanácti apoštolů. Napoleon také nechal zvýšit daňové zatížení obyvatelstva. Dalším jeho rozhodnutím byla konfiskace maltézského pokladu, který se na ostrově nacházel. Část nechal naložit na svoji vlajkovou loď L'Orient a část poslal do Francie. Na Maltě bylo zanecháno 4000 francouzských vojáků pod velením generála Claude Henriho Belgranda de Vaubois, který udržel Maltu před Brity až do září roku 1800. Napoleon již 18. června vyplul směrem k Egyptu.
Martin Bocek