Bitva u Kadaňe - 1742

Dne 24. června 1742 stanula rakouská armáda před Prahou a uvěznila tak francouzskou armádu vévody Belle-Isle uvnitř města. Úkolem ji vysvobodit byla pověřena francouzská armáda maršála markýze de Maillebois.

Ta po únavné cestě přes Německo stanula koncem září nedaleko Plané na území Čech. Cestu na Prahu ji však zahradila rakouská armáda pod velením Františka Lotrinského. Maršál de Maillebois, tak postup na Prahu přes Plzeň a Rakovník vzdal a místo toho zamířil do Francouzi obsazeného Chebu, s cílem pokusil se rakouskou armádu obejít údolím řeky Ohře. Velitel francouzského předvoje Mořic Saský se svým předvojem proto postupoval co nejrychleji dále údolím Ohře po plánované linii Loket, Kadaň, Žatec, Louny, Litoměřice.

Dne 9. října dosáhl předvoj Mořice Saského Chlumu svaté Máří a pochodoval dále na Sokolov, kterého dosáhl den poté. Jedinou rakouskou jednotkou v údolí Ohře bylo 3000 chorvatských hraničářů. Chorvaté nejprve ustoupili před Mořicem Saským ze slabě hájitelného Sokolova do lépe opevněného Lokte. Zde byli sice připraveni k obraně města i hradu, ale když se před hradbami objevil Mořic Saský a nabídl Chorvatům možnost volného odchodu, pokud město vydají, odtáhli přes Karlovy Vary na Teplou. Mořic Saský postupoval dále směrem na Ostrov nad Ohří a 12. října dosáhl obce Rybáře. O den později dosáhl předvoj hraběte Saského Ostrova nad Ohří a de Maillebois s hlavními silami Rybářů. Postup údolím Ohře však neprobíhal bez problémů, protože byl francouzský trén nedostatečný, musely ho značně doplnit zrekvírované potahy z Chebska a Loketska. Místním sedlákům a měšťanům se však činnost ve prospěch francouzské armády nezamlouvala, a tak využívali kdejaké příležitosti a opouštěli svěřené přípřeže. Vozy a dělové kolesny tak často zablokovaly úzkou cestu podél Ohře na dlouhé hodiny. I přes nepříznivé okolnosti dorazil Mořic Saský dne 14. října do Klášterce nad Ohří.

Dne 14. října 1742 okolo dvanácté hodiny polední zaznamenala osmělená husarská přední hlídka rakouského předvoje francouzský oddíl postupující po silnici Klášterec-Kadaň od Mikulovic. Poté se vydala do Želiny upozornit předvoj podmaršálka Ghilányiho na přicházející Francouze. Francouzský oddíl dorazil před Kadaň. Zde se okolo půl jedné střetl s
přijíždějícími husary. Poté vydal francouzský velitel rozkaz k ústupu směrem na Klášterec. Ústup s nepřátelským jezdectvem v zádech byl prakticky nemožný, proto došlo k rozdělení oddílu a větší část ustupovala zpět do Klášterce, zatím co odřad složený z vojáků pluku La Mark a elitního de La Couronne pod velením kapitána Déjeana obsadil kadaňský františkánský klášter a zablokoval tak cestu do zad ustupujících vojáků. Klášter dobře

vyhovoval obraně i proti mnohem silnějšímu nepříteli a bylo z něj možné palbou ovládat silnici na Klášterec. Francouzští vojáci také využili kostelní lavice na stavbu barikády na císařské sinici.

Mořic Saský informoval o kadaňské srážce maršála de Maillebois, který se s hlavními silami nacházel v Ostrově nad Ohří. V Klášterci celý předvoj zůstal až do 18. října kdy Mořic Saský obdržel povel k ústupu zpět na Cheb, tentokrát v pozici zadního voje. Dne 22. října přitáhla zpět do Chebu hlavní část francouzské armády, kterou o den později doplnil i zadní voj Mořice Saského. V těsném sledu za Francouzi postupoval podmaršálek Ghilány a stejného dne, kdy se do Chebu vrátil Mořic Saský, vstoupili jeho vojáci do Lokte. Dne 24. října 1742 vydal maršál de Maillebois rozkaz k návratu své armády zpět do Horní Falce. Hlavní rakouská armáda následně zamířila zpět do středních Čech k Praze. Neúspěšný pokus maršála de Maillebois prorazit kruh obléhatelů Prahy tak zanechal vojsko maršála Belle-Isle svému osudu. Ráno 16. prosince 1742 opustil maršál Belle-Isle s větší částí své armády Prahu a vydal se na ústup do Chebu. Ustupující Francouzi v krutých mrazech za

neustálých útoků české milice, pandurů i prostých venkovanů dosáhla Chebu za strašných ztrát dne 27. prosince 1742. Dne 2. ledna 1743 opustil Prahu poslední francouzský a bavorský voják a jediným českým městem stále okupovaným Francouzi tak zůstal pouze Cheb. Ten se vzdal rakouské armádě po dlouhém obléhání až 9. září 1743. Bavorsko-francouzská okupace Čech tak definitivně skončila.

Zdroj: Mgr. Jiří Šlajsna